čtvrtek 25. listopadu 2010

Black Ops

Nové Call of Duty je venku už pár dní a já stihl pár hodin nahrát. Pokud si pamatujete, jak jsem psal tenkrát o úžasném Modern Warfare 2, které mě opravdu vzalo, tak dnes možná budete v obraze. Další díl, tentokrát od Treyarchu, a zase se povedl! Po nevýrazném World at War se toto studio opravdu vytáhlo a udělalo výbornou hru, která překoná všechny dosavadní díly série.

(Recenze na Singleplayer)
Byla mi svěřena recenze, což tedy není nic zvláštního, když jako jediný z redakce hru mám. Vlastně vše podstatné říkám v ní. Jenom bych ještě rád doplnil jednu věc. Opět začalo kolovat, že příběh je nesrozumitelný, že ten kdo nehrál pětku to nepochopí atd. Fakt je ale takový, že se od čtyřky jedná o první díl, který má perfektně ucelený příběh a mise jsou servírované naprosto logicky. A dalším faktem je, že Black Ops na pětku navazuje naprosto nevýrazně a rozhodně nepřebírá klíčové poznatky. Takže ten, kdo umí anglicky, příběh pochopí :).

(Recenze na Multiplayer)

čtvrtek 18. listopadu 2010

Do kina

Do kina chodím opravdu rád, občas některý film nedopadne tak, jak bych si přál, ale s tím člověk holt musí počítat. Dnes jsem navštívil kino hned dvakrát. Nejprve jsem byl na novém dílu Harryho Pottera, a to rovnou na půlnoční premiéře, což jsem sice neplánoval, ale bylo místo a máma chtěla jít. Ságu HP mám opravdu rád, jak knížky, tak filmy. A znám jen málo lidí, kterým by tento brýlatý kouzelník vyloženě vadil. A přiznám se, na epický závěr jsem se moc těšil. Trochu mě rozesmutnil ten fakt, že poslední díl je rozdělen do dvou částí, ale zato jsem doufal v dějovou rozsáhlost.

A dá se říci, že jsem se dočkal. Sedmý díl je opravdu 'plný děje' a ani minutu jsem se nenudil. Otázkou ale zůstává, zda bylo správné závěr rozdělit do dvou částí. Máme tu teď dva filmy, které stojí samostatně, ale první z nich pořádně nekončí a druhý vlastně ani pořádně nezačíná (to tedy ještě nemůžu potvrdit). Naštěstí jsem byl na titulkové verzi, když jsem pak slyšel trailer v češtině, zhrozil jsem se. O filmu jako takovém můžu říct to, že mě bavil, role jsem si užíval a odklon od všech předchozích dílů mi taky vyhovuje. Opravdový soud bych nejradši vynesl až po shlédnutí druhé části. Co se kamery a efektů týče, tak zde se nedá snad nic vytknout. Jen ten plastovej Doby mi trochu vadil.

Odpoledne (po tom, co jsem se vyspal) jsem konečně zašel na The Social Network, na který jsem se už dlouho těšil a hodně od něj očekával. A rozhodně ne nadarmo. Začátek je možná krapet zmatený a pro někoho až roztěkaný, ve výsledku ale dostaneme perfektní příběh ajťáka miliardáře. Nemá smysl řešit, jak moc se film blíží pravdě, Facebook je fenomén a jeho obliba až nevídaná. Kdo je ten mladík, co za ním stojí? Film Davida Finchera nám dává poměrně zajímavý pohled do začátků této sociální sítě. A nemusí jít nutně o Facebook, můžeme si pod tím představit i jiné projekty, důležité je mít cíl a jít za ním. I já jsem na Facebooku a přináší mi to spoustu výhod. A co si budeme povídat. "Přidej si mě na fejsu," slyšíme dnes častěji než "Dej mi své telefonní číslo."

čtvrtek 11. listopadu 2010

Postřehy z Twitteru

Twitter účet mám již nějakou dobu. Moje pípání odebírá nějakých 80 lidí, přičemž 79 jich následuji já. Nejprve jsem to bral jako další cestu k rychlým informacím, ale postupně poznávám lidi z "českého twitteru" a je to fajn. Jak asi někteří víte, Twitter můžete naplno využívat pouze tehdy, když jste 100% času online, což mi nový telefon dovoluje a rozhodně toho nelituji. 

Od začátku školního roku jsem už si vytipoval několik pravidelných okamžiků, kdy hledím do telefonu a opravdu pročítám novinky a hltám kvanta informací. Když ráno vstanu, tak pochopitelně bych ta malá písmenka nepřečetl, čekám tedy na cestu autobusem, kde spokoje vytahuji mobil (ruce jsou konečně v teple) a projíždím, co se stalo přes noc. Další zastávkou jsou přestávky ve škole, případně nějaká hodina (občanka?). Naprosto vždy ale kontroluji Twitter na záchodě. Ehm, asi to zní divně, ale neznám lepší místo na čtení tweetů. A poslední pravidelná kontrola je před spaním, když dávám telefon na nabíječku. 

Tak nějak jsem z webového rozhraní přesedlal na telefonní aplikaci Twidroyd, kterou mám pořád v kapse a naprosto mi dostačuje. Abych to tak nějak shrnul, Twitter mi přináší spoustu užitečných informací, pravidelný kontakt s několika lidmi a ve výsledku dokáže zaplnit časovou díru. Jednoduchá situace: "Za 20 minut jede autobus. Co teď? Počkám," po dvaceti minutách, "Cože? Ono uběhlo pouze 5 minut?" Nyní to vypadá asi takto: "Mám 20 minut, kouknu na Twitter," po dvaceti minutách, "Sakra, bus tady a já nedočetl všechny novinky!"

Pokud Twitráka nemáte, určitě to zkuste, třeba se vám tato sociální síť zalíbí a zůstanete u ní. Přeci jen "What's happening?" vypadá lépe, než "Co se vám honí hlavou?" :)