pondělí 19. září 2011

Ahoj, tady Pražák

Dnes tu mám takový osobní příspěvek. Hned prvního září jsem nastoupil na Vyšší odbornou školu publicistiky. Mohl jsem se rozhodnout, zda tento první měsíc proflákám doma, nebo si rovnou vyberu nějaké předměty a nasbírám své první kredity ještě před samotným semestrem. Zvolil jsem kombinaci hned dvou předmětů - Management a Rétorika - což dá dohromady 28 vyučovacích hodin týdně. Musím uznat, že oba předměty mě neuvěřitelně baví, ať už vyučování čistou praxí v rétorice, tak perfektní přednášky o managementu. O škole ale budu určitě psát ještě později, protože už ve čtvrtek mě čekají první zkoušky z těchto předmětů. 

S novou školou se pro mě změnila i další věc - bydlení. Přestěhoval jsem se do Prahy, mám pokoj u své tety (která odjíždí pryč jakmile začne tát sníh a vrací se, když naopak začne sněžit, takže podstatnou část roku zde jsem sám) a začal tak pro mě úplně nový život. Je to veliká změna, dosud jsem bydlel s rodinou, do školy každé ráno dojížděl a nic sám nemusel řešit. Teď je to jiné, samozřejmě mě rodina a převážně máma - za což jí moc děkuji - stále naplno podporuje. Mnohem víc jsem třeba začal řešit peníze, když si chodím nakupovat, když si vařím atd. Nadšen jsem i z toho, že se mohu účastnit všech akcí, protože sednu na metro a za pár minut jsem kdekoliv - bydlet v Liberci, tak třeba zmiňovanou akci Gears of War 3 navštívit nemohu. 


Je to pro mě nové a opravdu si to užívám. Jsou ale věci, které mi dost vadí. A to je třeba veliké odloučení od milované přítelkyně, Kačenky, vidím se s ní pouze o víkendech. Ani dříve jsme se neviděli každý den, ale nikdy jsme nebyli tak daleko, že bychom jednoduše nemohli přijít toho druhého navštívit téměř kdykoliv. Samozřejmě si člověk zvykne a myslím, že si teď vážím mnohem víc každé chvilky, kterou s ní strávím, ale raději bych na ní měl času víc. S tím souvisí i slušná reorganizace celého týdne, kdy jsem prakticky přesunul všechny pracovní aktivity mimo víkend, který nyní plně věnuji Kátě a rodině. 


2 komentáře:

Firejs řekl(a)...

Gratuluji k prvním krokům osamostatnění, páč nakupovat si jídlo, vařit si a starat se sám o sebe (nikdo tě ráno zpostele nevyžene) je prostě fajn. Už ti chybí jen dojíždět domů jednou za tři měsíce, ale chápu, že kvůli přítelkyni, to nebude tak snadné. Tak ať se ti dáří ;)

Bedikk řekl(a)...

Díky, sám jsem zvědav, jak tento první rok bude probíhat. Dost věcí se asi ještě změní :)