čtvrtek 3. března 2016

Phil Spencer zabíjí konzolový trh

Phil Spencer má úžasnou vlastnost vyjadřovat se ke všem okolo, když sám nemá co říci. Ponechme teď stranou VR, které Microsoft naprosto zaspal, a podívejme se na jeho výrok ohledně vylepšování výkonu konzole, který se jednou výjimečně jeho vlastní práce týká. 

Přesné znění jeho výroků si jistě dovede dohledat. Mluví o prostoru pro inovace v oblasti hardwaru. A ještě u toho tvrdí, že se jedná o něco přínosného pro zákazníky, což přirovnává k obměně hardwaru u telefonů a počítačů. Skoro jsem začínal věřit, že v oblasti zábavy jsme se už dostali do bodu, kde inovace hardwaru není tím stěžejním. Těšil jsem se na dobu, kde hardware bude dobrý tak akorát, aby mohl přinést inovativní obsah. To je věc těžko posouditelná, ale měl jsem dojem, že teď jsme se tam ocitli. Když v prvních dvou měsících tohoto roku vyšly hry The Witness a Firewatch, tak jsem byl nadšen, že takové věci konečně vznikají. A jistě budou vznikat i dál. Ty jsou jasným důkazem, kdy obsah vyhrává nad technickou formou.

A možná by bylo vůbec nejlepší, kdybych vývoj HW přenechali jiným oblastem - vědě. Tam je inovace a experiment jistě potřeba. Ale copak nezvládnou současné konzole přinést dostatečný výkon pro vyprávění... čehokoliv?

Tím neříkám, že grafika nemůže vypadat vždy lépe. A bylo by naivní si myslet, že někde lze najít úplný konec. Jistě nás čeká chvíle, kdy grafika ve hře bude reálnější než realita sama. To ovšem není něco, co by mě zajímalo. Pokud se mají hry přesunout od zábavy pro poďobané nerdy někam směrem k širšímu publiku, které nějaké HW inovace v nejmenším nezajímají, tak se musíme na chvíli zastavit a zaměřit se právě na obsah. A jen těžko se vyvíjí obsah, který by mohl zasáhnout širší cílovou skupinu, když někdo neustále bude měnit ty základy, které by měly být pevné. 

Výhodu herních konzolí jsem spatřoval právě v té pevnosti a danosti. Někdo tomu říká zpátečnictví, ale já v tom viděl jistotu. A to jak z hlediska konzumentů, tak i tvůrců.

Phil Spencer dost možná (protože to také mohl myslet úplně jinak) naznačil pravidelné vylepšování výkonu konzole. To znamená, že by se neměnila jen velikost, chlazení a další drobnosti, jako tomu bylo doposud. Z konzole by se tak stal další počítač, kde si nikdy nemůžete být jisti, že vám hra poběží plynule. Nejvíc se bojím doby, kdy by si člověk koupil hru na Xbox One, ale ona by mu buď nejela vůbec nebo by neběžela tak, jak má. Posměšně bych mohl říct, že já mám PS4 a tam takovéto náznaky nejsou, ale pokud by Microsoft k takovému kroku skutečně přistoupil, tak poškodí celé odvětví.

I zde existují cesty. Výkon pro vývojáře by se nezměnil, ale výkon navíc by podporoval všechny ty nadstavbové funkce, jako je natáčení, sdílení obrazu, mutlitasking atd. To se mi však nezdá jako ten případ. 

Pokud budu malovat ten nejtragičtější ze scénářů, tak pravidelná aktualizace výkonu nových konzolí (ať už roční nebo dvouroční) by dost dobře mohla konečně znamenat ten dávno očekávaný zánik, kdy už nyní si podle odhadů konzole neměl kupovat nikdo. A hle, PS4 roste neuvěřitelným způsobem. Může za to dost možná vědomí jistoty. Nejen, že není potřeba nic složitě řešit, instalovat, probírat se kompatibilitou, ale pokaždé víte, že pokud něco na PS4 vyjde, tak to i odpovídajícím způsobem poběží (přestože jsou ojedinělé případy, kde to chce i pár updatů, jako třeba u Zaklínače nebo Firewatch). 

1 komentář:

Likandro řekl(a)...

Domnívám se, že Phil Spencer to možná vymyslel s ohledem na mobilní zařízení. Občas se mluví o tom, že brzy konzole v zásadě úplně nahradí. Jeho úvaha šla tedy možná tím směrem, že lidé si kupují malé zařízení za patnáct a více tisíc skoro každý rok, a tak by neměl být problém pořídit novou konzoli. Pěkně upozorňuješ na některá s tím spojená nebezpečí. Dokázal bych si to představit jako s iPhony: po dvou generacích musíš koupit nový stroj, protože u starého riskuješ, že to nepoběží, protože se přestane podporovat. Cyklus obměn by se prostě zrychlil. Nicméně si nedovedu představit blázna, který by si tímhle způsobem kupoval konzoli nebo součástky do konzole.
Snad kdyby další verze Xboxu vypadala jako tablet + PC, dokázal bych si představit, že mě to učaruje. Konzole všude sebou. Píchneš do televize a jdeš hrát, kdekoliv... Ale dá se tomu pak ještě říkat konzole? :-D Nevzniká (pro mě těžko překonatelný) problém zařízení na práci sloučeného se zařízením na hraní, kdy se hraní zpravidla nekoná?

Nicméně ani takové řešení by nedokázalo ustát argument stability, která dává vývojářům klid k vytvoření obsahu. Hry se zkrátka dělají blbě, když musíš myslet na to, že za půl roku přijdou s novým poměrem stran, zas ti o půlku zvednou rozlišení nebo frekvenci obrazovky - co na tom, že to lidské oko nepozná, leda by na ten displej koukalo asi tak z deseti centimetrů. Ale to bychom se asi dostali k problémům mezi dokonalou simulací a nějakým umělečtějším a obsahově plným zážitkem. Většina lidí, zdá se mi, pořád z nějakého nepochopitelného důvodu preferuje to první: znepřítomnění média a bytí někým jiným někde jinde skoro jako ve skutečnosti. Čili nikoliv bytí někým jiným s přiznanými limity. Souvisí to asi i s oblibou otevřených světů. Možná je to psychická obrana západního člověka před zblbnutím ze společenského systému: cesta životem je poměrně lineární, nudná, pořád nás na ní někdo poučuje, a přesto se ještě ani nemusí povést. Byla by to hodně zajímavá sociologická studie...

Ale už se to, přijde mi, hodně láme. Do pěti let podle mě všichni zapomenou na to, že za hry s obsahem se tvrdě bojovalo, někdo přišel o sny, někdo zkrachoval a zadlužil se atd. Možná by to dnes bylo ještě dál, kdyby někteří autoři resignovali na tvrzení, že dělají umění, když dělají tuctová RPGčka, strategie atd., jaká se dělala vždycky, nebo naopak umělci resignovali na to, že umění je nějaká vysoká věc pro úzkou skupinu lidí a že nepřijetí většinou je vlastně potvrzení kvality díla. V jiných dobách to, čemu dějiny umění říkají umělecké dílo, sloužilo k úplně jiným účelům (estetický, informativní, manipulativní, ekonomický, rituálně-symbolický atd.), takže je, zdá se mi, potřeba celý ten pojem redefinovat tak, aby tu byl opět žitě a pro lidi... Ale tak, něco takovému už jsem ti říkal mockrát. :-D