pátek 1. ledna 2016

Filmy roku 2015

A je konec. Rok 2015 utekl jak voda, tedy jako každý jiný rok, a já sestavuji žebříček filmů, které mě za ten rok oslovily nejvíce. Nebylo toho málo a vybrat desítku bylo opět obtížné. České filmy sem už nějak tradičně nedávám, ale pokud bych měl vybrat jeden, tak to bude jednoznačně Ztraceni v Mnichově, který překvapil v mnoha směrech.

10. V hlavě
Na nedostatek animáků jsme si rozhodně stěžovat nemohli. Skvělá byla i Velká šestka, kterou ale nakonec zastínila novinka od Pixaru. A otevřeně říkám, že pokud Pixar jednou za čas zvládne udělat takto originální film, tak mu odpustím všechna ta letadla, auta a kdeco. V hlavě mě zaujal hlavně svou nápaditostí - nechat ožít svět emocí a vzal nás do hlavy dospívající dívky. A to je skvělá nabídka. Film navíc funguje jak po stránce komediální, tak dramatické. A konec je tak krásný, že jsem i já měl na krajíčku.

9. Macbeth
Nové zpracování filmového Macbetha mě do kina nalákalo ze dvou důvodů - skvělí herci a fantastický vizuál. Jsem rád, že jsem toho v kině nakonec viděl ještě více. Asi je to trochu klišé, ale opravdu je tu vidět, že s šikovným týmem (a hlavně kameramanem) jde zakrýt malý rozpočet a natočit film, který vizuálně předčí veškerou hollywoodskou produkci. Hodně mě potěšilo zachování jazyka divadelní hry i snaha držet se u země. Předloha rozhodně neutrpěla a vznikl jeden z nejzajímavějších filmů roku.

8. Marťan
Nikoho nepřekvapím, když řeknu, že mám sci-fi rád. Jednou to může být třeba dramatické přežívání ve vesmíru a jindy klidně trochu zábavnější vegetění na Marsu. Marťana jsem bohužel nečetl (a třeba to ještě napravím), ale v kině mě bavil od začátku do konce. Dramatické momenty sice nebyly tak dramatické, ale kvůli nim jsem do kina nechodil. Je mi ve výsledku i docela jedno, zda by šlo na Marsu pěstovat brambory, ale určitě vím, že si brzy Marťana zase pustím.

7. Most špiónů
Pokud naopak budu chtít drama, tak si pustím nejnovější film od Spielberga, který mě po několika letech bídy překvapil. Je to sice dlouhé jak Lincolnův vous, ale určitě u toho neusnete. A to i díky skvělé práci bratrů Coenů. Dialogy jsem si skutečně užíval, nechybí tomu jiskra, místy vtip a dvojice hlavních postav má naprosto skvělou chemii, která funguje hned od začátku. Kulisy rozdělování Evropy jsou navíc velmi zajímavé a aktuální.

6. Ex Machina
Ač jsem měl po návštěvě kina k filmu mnoho připomínek, tak mi utkvěl v paměti a nemohu ho vytěsnit. To předně kvůli několika faktorům, které fungovaly naprosto skvěle. Prvně je to pomalu budované napětí, které nakonec možná nevyvrcholí tak, jak by se slušelo, ale skvěle pracuje s hudbou, emocemi i nejasným postavením postav. Člověk prostě do samotného konce neví a musí se smířit s tím, že si s ním režisér pohrává. Generál Hux a Poe Dameron navíc tvoří skvělou dvojici.

5. Kingsman

Z vážných témat opět ke komedii. U těchto výběrů se vždy bojím, že sklouznu do dramatické vážnosti, ale letos se mi to tedy skutečně nestalo. V kině jsem se náramně bavil i díky práci tajných agentů Kingsman. Další Kick-Ass to sice není, ale i zde je několik specifických scén, které jen tak nevymažu z paměti. Předně je to Colin Firth, jak ho neznám a skvělý Samuel L. Jackson, který zahrál úplně jiného záporáka. 


4. Mad Max
Tom Hardy má zase masku! A zase toho moc nenamluví. Vše co řekne je vlastně už v traileru. Po zbytek filmu akorát mručí. A je to fantastické. Mad Max je o cestě tam a zase zpátky. Není to o příběhu ani scénáři. Maxe jsem si dal v kině hned dvakrát. A to právě proto, že mě bavila ta rychlost a zajímavý vizuál, který si vystačil s několika barvami, nekonečnou pouští a starou tatrovkou.

3. Star Wars: Síla se probouzí
Star Wars jsou prostě všude. Ani Vánoce se jim nevyhnuly a já dostal několik dárků s tématikou Hvězdných válek. A vůbec mi to nevadí. Nový díl se povedl a osobně ho řadím hned za skvělou čtyřku. Jsem taky rád, že mohu zapomenout na novou trilogii. Obhajovat to by bylo na dlouho, ale ve zkratce jsem rád, že bylo zachováno hlavní téma, film je tak akorát retro, je tu spousta novot, vtip, uměřená akce, moře odkazů, ne tolik lensflare, nové postavy jsou skvělé a staré vůbec nepřekáží. Síla se probouzí je film, který jsem jako fanoušek staré trilogie chtěl a překvapivě dostal.

2. Malý princ
Animáků nikdy není dost a letošní rok byly opravdu silné. Ještě bych si mohl vzpomenout třeba na úchvatnou Píseň moře. Malý princ ale dokázal něco opravdu úctyhodného. Zvládl vzít takový klenot, jakým je Malý princ, a přenést ho do současnosti. Film v mnohém působí jako práce fanoušků a skvěle dává do kontrastu svět, který Exupéry kritizoval s dětským světem Malého prince. Naprosto famózní je papírové zpracování částí z knihy a vůbec mi nevadí volné pokračování příběhu, díky kterému má film opravdu silný konec. A ke všemu ta hudba!

1. Birdman
Jako tradičně se na první místě objevuje film, který spíš patří do roku 2014, ale u nás měl posunutou premiéru. Birdman to tak měl těžké - viděl jsem ho před rokem. Za tu dobu přišla řada skvělých filmů. Ale žádný mě takhle neusadil do sedačky. Od první věty do dramatického finále představuje spoustu podivných a netradičních nápadů. Mým nejoblíbenějším hrdinou roku 2015 se tak stává Birdman (ačkoliv Ant-Man se překvapivě velmi povedl) a z Edwarda Nortona mě mrazí ještě teď. Není to snadná podívaná, ale to se mi na ní moc líbilo.

2 komentáře:

nikidummie řekl(a)...

Jako vždy skvělý výběr, já bych akorát tedy ještě zařadila tu Píseň moře, která byla podle mě ještě o fous lepší než Malý princ a taky Muže na laně a Divočinu. :-)

Unknown řekl(a)...

Výběr není špatnej, ale ty hvězdný války..... Bylo to prázdný, bylo to nudný... na SW příliš fádní. Bylo to jako vánoční dvoudíl technicky zdatnýho sci-fi seriálu.. Temná síla jako by nebyla, a k absenci posvátný atmosféry něčeho vyššího, která je pro Star Wars tak příznačná, se raději nevyjadřuju.

Pro mě to byl konec Hvězdnejch válek. Totiž po titulkách jsem okamžitě sedal k obrazovce a hledal info o tom, proč je to tak marný. A hlavně... Solo opravdu umřel? Pro mě jedna z nejdůležitějších postav filmu pošla tak bezvýznamě a rychle, že kdybych zrovna kýchl, ani bych si toho nevšiml. No zkrátka, když jsem zjistil, že je teoretická možnost točit filmy o mladým Solovi, a dokonce už jsou z konkurzu předvybraný 4 teplý fanoušci italskýho fotbalu, ztratil jsem veškerou iluzi o jakýmkoliv zachování Lucasovský originality. Prostě smutek.