Káťa přispívá do projektu Week of life, možná ho někteří znáte. Jakožto její přítel se poměrně často objevuji na některých fotkách, ale to teď není podstatné. Když jsem viděl fotku její kočky, nemohl jsem odolat.
neděle 15. ledna 2012
pátek 13. ledna 2012
Kinect Silvestr
Pravda, Silvestr už je dávno za námi a někteří si na něj možná vůbec nevzpomínají. Já ho strávil s přáteli z redakce Indiana a samozřejmě také s Káťou, která s sebou měla foťák. Většinu fotek jsem ale stejně fotil já a valnou část záběrů také kameroval. Když jsme pak seděli a přemýšleli, co s volným odpolednem, sestříhat těch pár záběrů do jednoho krátkého videa byl super nápad. A věřím, že se to ve finále poměrně povedlo a pár vtipných momentů ve videu vyznívá opravdu dobře. Pokud vás zajímá, jak tráví Silvestr herní redaktoři, můžete si pustit následující video :)
středa 4. ledna 2012
To nejlepší v kinech - TOP10
Přiznávám, že jsem neviděl všichni, všechny nebo všecky, ale do kina chodím opravdu často a jen málo doporučovaných filmů si nechám ujít. Hlavním problémem je ale uvedení do kin v České republice. Filmy, které se už předminulý rok objevily na Oskarech, u nás měly premiéru až v lednu nebo únoru, proto je musím zahrnout do svého žebříčku. Velmi by mě mrzelo, kdybych je prostě vynechal.
10. Tintinova dobrodružství
Začínám animákem, a přestože se nestává často, že bych byl natolik unešen animovaným filmem (což je samozřejmě lež, viz minulý rok), Tintin mě dostal. Rád jsem si zavzpomínal na časy, kdy jsem ho sledoval v seriálu a pobavil se u něj snad ještě víc. Dost jsem byl zaražen, když jsem narazil na názor, že je to plýtvání talentem tvůrců. Pevně si stojím za tím, že film má neuvěřitelný spád, perfektně propracované hlavní charaktery, skvělou animaci a správný dobrodružný nádech. Pravda, netvrdím, že nutně potřebuji další díl, ale rád se na Tajemství Jednorožce podívám znovu.
9. Všemocný
O filmu jsem si nic nezjišťoval, nekoukal na trailery a vůbec se o něj nezajímal. A o to víc mě překvapil a potěšil. Byl jsem nadšen ze spousty parádních nápadů, například počáteční zoomující kamera dokázala zamotat hlavu a někomu se mohlo dělat špatně. A to beru tak, že to byl účel. U některých filmů mi nevadí zdlouhavá výpravnost, ale zde chvátání a uspěchanost byla na místě. Celý film hezky šlapal, co mě také překvapilo, předem jsem nevěděl, jak se příběh bude dál vyvíjet. Všemocný mi nabídl pohled do tak trochu jiného světa, ukázal mi nedosažitelné, pobavil mě a zasloužil si místo v top10.
8. Opravdová kuráž
Jeff Bridges je můj oblíbenec, líbí se mi jeho hlas a na roli starého maršála skvěle padl. Hodně mě pak zarazil Matt Damon v roli vedlejší, přesto musím uznat, že se mi v kůži namyšleného texaského rangera líbil (na Chucka samozřejmě nemá) a chudák malá holka? Její umíněnost je naprosto parádní! Herci jsou skvělí a dobrých westernů se poslední dobou moc nepotká. A možná i proto jsem za Opravdovou kuráž rád. Přiznávám, že původní verzi jsem neviděl, takže nemohu srovnat, ale jedno vím jistě, další novou westernovku si dám s chutí.
Série X-Men mi nikdy moc nepřirostla k srdci, přesto jsem se nechal přemluvit (možná i kvůli hereckému obsazení) a do kina na První třídu zašel. A rozhodně jsem neudělal špatně. Troufám si tvrdit (snad mě fanoušci neukamenují), že tento restart je někde úplně jinde než předchozí mutanti. Možná je to i právě kvůli skvělému záporákovi a partě "mladých a nezkušených". Speciálně na tomto filmu mě hodně bavilo sledovat vývoj jednotlivých postav, sledovat jejich rozhodnutí a názory. A vše to samozřejmě skončilo tak, jak všichni víme. Pravidla se změnila a tábor rozdělil na dva.
6. Strom života
Snad víc než film mě napadá označení poezie. Strom života by mohl být krásná báseň, která má v sobě všechny ty emoce a duchovno. Je tu ale jeden problém, musíte ji umět číst. Vůbec mě nepřekvapilo, když se přede mnou parta mladých lidí zvedla a odešla - nechápali to, přišlo jim to nudné. A já v tom viděl něco vzrušujícího, stejně jako když se díváte na moře a připadá vám neskutečné. A přesně o tom celý film je. O přírodě, vztazích, víře a pocitech.
5. Warrior
Co se Tom Hardy objevil v Inception a s drsnou maskou jde po krku Batmanovi, začal jsem si ho víc všímat. A samozřejmě nešlo přehlédnout Warriora, který mi připadá jako jeden z nejrozporuplnějších filmů za poslední dobu. Někdo ho miluje, jiný nenávidí. A můžu říct jednu věc - ano, děj je naprosto předvídatelný. Ale na něm to přeci nestojí. I v Těžké váze jsme věděli, jak to celé skončí. A Warrior je neuvěřitelně postaven na emocích. Stopáží se řadí k těm delším, ale přesto uteče záhadně rychle a na konci budete se vší pravděpodobností plni zážitků a pocitů.
4. Černá labuť
Černý kůň (labuť?) minulé zimy, na Oskarech se mu dařilo a já říkám, že právem. Musím uznat, že Natalie Portman měla minulý rok dost napilno. V tomto snímku však zářila nejvíce. Sám jsem se ztrácel v tom, co je představa, co skutečnost a ještě několik dní jsem se bál ohlédnout nebo podívat do zrcadla. Seděl jsem v kině a postupně jsem byl pohlcován - dějem, skvělou Natalií a také hudbou. Vážná hudba jednoduše k těmto dramatickým filmům patří.
3. Na vlásku
Když jsem u Tintina říkal, že mě dostal, tak se to nedá vůbec srovnávat s tím, co udělal animák od Walt Disney. Na první pohled možná pouhá roztomilá pohádka pro děti o princezně. Nakonec jsem byl v kině celkem 3x a doma se na to pokaždé rád podívám znovu. A je těžké vysvětlit proč. V první řadě jsou to určitě postavy (možná je nevhodné říkat postavy, když myslím i Pascala a Maxima), pak jednoznačně hudební muzikálové vsuvky (ty jsem si nahrál i do MP3 přehrávače) a světě div se, bavil mě i příběh. A ano, miluji Lociku! :D
2. Králova řeč
Vážný snímek, který nabízí spoustu pobavení a uvolnění. Člověk si při sledování přesně uvědomuje, jaké těžké to musí být s vadou řeči. Opět musím zmínit skvělé herecké obsazení, ale jednu složku posadím ještě výš. A tou je kamera. Vybral bych spoustu míst, kde bych jednoduše film zastavil, vyfotil a dostal bych skvělou uměleckou fotku. Nebo ho můžu nechat běžet a mám úžasný umělecky pojatý film. Co mám přesně na mysli? Dám příklad - stará opráskaná zeď, křeslo, hlavní hrdina, ponuré barvy, naprosto zvláštní a nezvyklá kompozice. Schválně se na to zkuste zaměřit. Jsou filmy, které mě baví, ale zde musím rovnou smeknout.
1. Drive
Možná trochu nečekané a rozhodoval jsem se vážně dlouho. A nakonec si jsem jistý, že přesně sem Drive patří. Melancholický film o jezdci, který se pro lásku dostane do malého osobního drama. Ryan Gosling doslova exceluje a podotýkám, že tento rok se mu neuvěřitelně dařilo ve všech třech filmech. Naprosto mě uchvátil styl - u jiného filmu bych asi neakceptoval všechny ty výstřednosti (viz hudba nebo růžové úvodní titulky). A je to třeba právě hudba, ze které jsem nadšený. Jsou to dlouhé scény, kdy nás doprovází jen chytlavá muzika a vše se postupně stupňuje. Příběh zrychluje, objevuje se postupně agresivita, krutost a boj o holý život. Drive neuvěřitelně graduje , má několik naprosto překvapujících momentů a já vím naprosto přesně, že ho z hlavy ještě dlouho nedostanu.
Aby toho nebylo málo, každý rok se objevují sestřihy toho nejlepšího, co se objevilo ve filmech. Minule jsem vám doporučoval hned tři kousky. Letos budu skromnější a doporučím vám jen jeden, protože ostatní mu dle mého skromného názoru nesahají ani po kolena. The Cinescape upustil od varianty 1 písnička a do toho tiché záběry, čímž se zařadil mezi armádu klonů a Filmography letos nemá tu jiskru - nepovedlo se nasekat dialogy tak, abych se na to musel koukat neustále dokola. Naopak Cinema 2011 je zase o stupeň dál, než předešlý rok a jedná se o naprosto precizní střihačskou práci s vhodným výběrem hudby. Tak co, poznáte odkud jsou všechny záběry?
Jen pro zajímavost, vybíral jsem ze spousty filmů, ale udělal jsem si tu i takový seznam, ze kterého jsem nakonec vyřazoval. Pro zajímavost sem některé přikládám: Jana Eyrová, Submarine, Den zrady, Půlnoc v Paříži, Hanna, One Day, Strážci osudu, Sucker Punch, Super 8, HP7: Part 2, Thor, Paul, Rango, Bláznivá šílená láska, Kamarád taky rád, Source code, Voda pro slony, Your Highness...
pátek 23. prosince 2011
Úplné pomatení
Stalo se jen málokrát, abych byl dočista omámen a vtažen do příběhu naprosto bezvýchodně. Co si tak vzpomínám, poslední díly Harryho Pottera jsem upřímně hltal, stejně tak Zaklínače. Každý den padlo neuvěřitelné množství stránek a řádků. A nyní jsem tomu propadl znovu.
Právě jsem dočetl třetí díl Písně ledu a ohně s názvem Bouře mečů a počtem stránek 1200. Dlouhé, napínavé a naprosto strhující čtení. Některým bude spíš něco říkat Hra o trůny, což je první díl ságy a produkce HBO podle něj pojmenovala seriál, který má za sebou první řadu a na začátku roku 2012 nás čeká druhá série, opět s názvem Hra o trůny, ale předlohou bude druhý díl s názvem Střet králů. Seriál musím také doporučit, právě díky němu jsem se pustil do čtení.
Připadá mi, že snad George R. R. Martin nemá rád vlastní postavy, jinak si nedovedu představit, proč jich tolik umírá. To je samozřejmě vtip, ke knize to patří, dostává tím úplně jiný rozměr. Je to něco, co si třeba ani Pán Prstenů nedovolil. Hlavní postavy (není jich málo) zde nejsou ničím víc než jen figurkami na šachovnici, přesto si ke každé uděláte vztah a z každé kapitoly (každá kapitola je sledována z pohledu jedné postavy) čiší naprosto odlišný pohled. Není to pouhé vyprávění příběhu, ale komplexní síť příběhů, které do sebe perfektně zapadají a doplňují se.
Píseň ledu a ohně není pouze pro milovníky fantasy, je pro všechny čtenáře románů, protože přináší skvělý rozmanitý svět, spoustu barvitých a naprosto jedinečných charakterů a hlavně nelineární děj plný napětí a překvapení. Seriál mě bavil, ale to co mi přinesla kniha se snad ani nedá popsat. Dočetl jsem třetí díl (nenechte se zmást sešitovými vydáními), snažím se sehnat čtvrtý (Hostina pro vrány), jenže je beznadějně vyprodaný a dotisk se nechystá. Pátý bude snad přeložen na začátku 2012. Propadl jsem, bojím se, až to skončí (stejně jako jsem se bál u Zaklínače), pojďte do toho se mnou.
úterý 6. prosince 2011
Trika Indiana
Komunita dlouho volala po trikách s logem Indiana. Sedli jsme, udělali pár návrhů a nechali fanoušky rozhodnout, který motiv se jim nejvíce líbí. Když jsme měli vítěze, začali jsme připravovat objednávkový systém, finalizovat grafické návrhy apod. Dnes jsme konečně spustili objednávky, ale narazili jsme na zásadní problém.
Podmínkou bylo, že přijde alespoň 40 objednávek, což se nám nezdálo jako hodně, když 300 lidí řeklo, že si triko určitě objedná, pokud bude stát do 500 Kč. Výsledná cena je 300 Kč i s poštovným a najednou ticho po pěšině. Dnes se objednalo 23 trik a ostatní se vymlouvají na rodiče, Vánoce atd. Zvláštní, že před měsícem problém nebyl. Dějí se zajímavé věci, ještě mají uživatelé chvíli, aby stav naplnili a já osobně věřím, že se objednávek sejde dost, abychom mohli trika vyrobit. Doufám, že na sobě budu nosit vlastní kvalitní triko Indiana :)
pondělí 5. prosince 2011
Assassin's Creed Revelations je venku
A jak už to u Playmana bývá zvykem, hru doprovázela povedená akce. Tentokrát se nejednalo o nějakou jednorázovou párty, noční prodej nebo podobné známé speciality. Tyto akce mají jeden veliký problém, pro značnou část fanoušků jsou nedostupné. Většinou se konají v Praze a pro někoho z kouta republiky to může být lehce z ruky. Právě proto Playman uskutečnil Assassin's Creed Tour, který začínal v Hradci Králové. Následovala města Olomouc, Brno, dokonce i Bratislava a celá akce samozřejmě vrcholila v Praze. I díky pokrytí velkého území byla účast ohromná. Návštěvníci mohli soutěžit o hodnotné ceny, potkat se s dalšími fanoušky série, popovídat si se zaměstnanci Playmana a také si odnést plnou hru.
Po dobu AC Tour probíhala také soutěž o nadupaný počítač v hodnotě téměř 50 000 Kč. Do soutěže se přihlásilo 5 000 účastníků a do závěrečného slosování prošlo 3 500 z nich. Závěr celé akce, a také vyhlášení soutěže o počítač Playman připravil ve spolupráci s naším pořadem Indian. Ve čtvrtek od 18:00 tedy probíhal připravený přenos, který byl vysílán po dlouhé době opět živě.
A jak to tak bývá, v živém přenosu se může stát opravdu vše. Velmi zajímavá situace vznikla, když jsme volali přímo ze studia výherci a oznamovali mu tu skvělou novinku, že se stal majitelem soutěžního počítače. Nejen, že si nepamatoval, že se nějaké soutěže účastnil, také nevěděl, že se bude vyhlašovat v Indianovi a celkově mu vypadlo z hlavy, o co vůbec šlo. Když jsme si k telefonu vyžádali rodiče, málem nám položili telefon. Však se můžete sami podívat na záznam z celého přenosu. Je mnohem uvolněnější, než klasické díly.
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)
















