Píši trochu se zpožděním, ale byla by veliká škoda tuto událost opomenout. Už jste si pravděpodobně stihli všimnout, že velmi rád chodím na výstavy do Rudolfina. A ano, nynější výstavu Tak pravil David Lachapelle jsem si jednoduše nemohl nechat ujít. Nebudu lhát, moc jsem toho o něm dosud nevěděl, některé jeho fotky jsem znal, ale nedokázal zařadit. Byla by ohromná škoda nepoznat blíže tvorbu tak skvělého umělce.
Už jeho raná tvorba se mi velmi líbí, jsou to hlavně černobílé fotky z 80. let. V této části jeho tvorby je jasně patrný čistě umělecký záměr. Později se dostal do silně komerční sféry, a právě z této doby jsou jeho nejslavnější portréty známých osobností.
Abych se ale dostal k období, které mě uchvátilo nejvíce - jen těžko dnes můžeme hledat striktně náboženská témata v umění. Tedy to, co utvářelo obsah ve středověku. A David Lachapelle se svým způsobem pokouší o jisté reprodukce děl barokních a renesančních. Akorát ve fotografii nebo koláži. Pokud trochu máte představu o barokních dílech, některé pózy a motivy vám budou jistě známé. Pokusil se také třeba zodpovědět otázku, jak by asi vypadala Poslední večeře dnes. Pokud nad návštěvou uvažujete, já musím jedině doporučit.
1 komentář:
Taky jsem jí viděl, taky jsem o ní psal ale i ta kritika v jeho díle je zajímavá
Okomentovat