Budoucnost

Tak to vypadá, že už vím, co mě následující školní rok bude čekat. Mám před sebou ještě jedny přijímačky, ale nevěřím, že bych se dostal a i kdyby ano, stejně asi nastoupím na publicistiku do Prahy, kam jsem se dostal. Příjemná zpráva je, že podle počtu bodů jsem se umístil na čtvrtém místě, ale na tom samozřejmě nezáleží. Mnohem zajímavější je fakt, že na přijímačkách jsem potkal Rickiho, kterého jsem neviděl opravdu dlouho, a teď se pravděpodobně uvidíme od září pravidelně. 

Přijímačky se skládaly z několika částí. Celé to začalo registrací, kde jsem potkal právě Rickiho, vyplnil nějaké dotazníky, předal materiály a šel počkat do AULY na další části. Následovalo psaní diktátu a test všeobecných znalostí. Ačkoliv jsem se bál, tak nakonec jsem to zvládl dobře. Na test jsem byl poměrně připraven, protože den předtím se mnou doma projeli dění u nás i ve světě a vyjel jsem si důležité osobnosti české politické i kulturní scény. Faktem je, že to bylo asi štěstí a jména, která po mně chtěli, jsem vážně znal a měl připravená. Po testu jsme museli počkat až si nás pozvou na pohovor. S Rickim jsme měli dvě hodiny, tak jsme šli do kavárny. Sehnat nějakou otevřenou před dvanáctou hodinou byl opravdu problém. 

Pohovor byl perfektní, bál jsem se ho, ale faktem je, že profesoři jsou opravdu příjemní a ve výsledku jsme se prostě 15 minut bavili o zajímavých věcech a třeba na mé osobní práce se dostalo jen okrajově. Že se uvidíme v září mi řekli rovnou u pohovoru, což mě potěšilo, protože to řekli jen několika málo lidem. U přijímaček jsem viděl ještě několik zajímavých lidí, se kterými jsem letmo hodil řeč, tak snad se potkáme v září. A co se vlastně budu učit? No přece to, co mě baví - autorská žurnalistika, audiovizuální a digitální média, PR a marketing.