Následující text je přepisem školní práce na téma v nadpisu. Přišlo mi to poměrně zajímavé, tak to sem dávám.
Já si nějak užívám dospělosti? Ono se to dá? Nevšiml jsem si, že bych byl dospělý a už vůbec jsem si to nestihl užít. Ano, je mi osmnáct, ale co to znamená? Překročil jsem snad nějaký práh, který by mě měl posunout na další příčku v životě? A třeba je tomu tak, ale vůbec nic jsem nezaznamenal. Papírová dospělost je věc ošemetná a ve skutečnosti znamená tak málo. Spousta lidí si myslí, že teď svět patří jim a můžou dělat, co chtějí. Je to pravda? Každý čerstvě „dospělý“ je asi hodně naivní a bláhový.
Co vlastně jako dospělý můžu? Můžu dělat strašně dospělácký věci, jako je pití alkoholu a kouření cigaret. Páni, k tomu bych dodal snad jen to, že už jsem natolik rozumný (=dospělý?), že se tomu dokážu vyvarovat. Samozřejmě, to je každého věc a většina lidí se s mým názorem neztotožňuje. Dokonce jsem se setkal s tím, že toto mé uvědomění je na úrovni osmi letého dítěte. Nevím tedy, kde je problém. Faktem ale zůstává, že člověk se dle mého pohledu nestane dospělým nikdy.
To, že se z bezstarostného mladíka stane ustaraný usedlík, není známka dospělosti, nadměrná opatrnost a ani nic jiného nedefinují dospělost. A přece se možná člověk stane dospělým přesně ve chvíli, když sám bude chtít. Když si sám uvědomí, že teď je možná ten pravý moment, kdy se cítí připraven na život. Možná když je člověk dostatečně obrněn proti vnějším vlivům, tehdy by se dal popsat jako dospělý.
Dejme tomu, že máme nějakou představu dospělosti, kterou většina lidí sdílí, má smysl být dospělý? Dospělost je příliš dlouhá a opravdový život se skrývá v mládí, přestože si to většina mladých lidí neuvědomuje. Jak se říká, mládí a krása jsou opravdu důležité, protože jednoho dne odejdou a už se nikdy nevrátí. A třeba bychom měli těchto faktů dbát a užívat si. Tady je ale problém, že to většina lidí chápe asi jinak, než já.
Celé bych to asi shrnul prohlášením, že řešit dospělost nemá žádný význam, protože bychom ji nejdřív museli definovat. A definovat přeci znamená omezovat.
14 komentářů:
Definovat, znamená dát věci právě jeden konkrétní význam, aby si lidi rozuměli. Brát definování jako omezování je zavádějící. Tady bych si dal pozor, je to celkem drsné překrucování.
Mládí a krása je prima, ale rozhodně ne to důležité. Myslím, že jsi někde uváděl, že jsi četl Obraz Doriana Graye. Knížka byla právě o tom, co se stane, když smysl pro čest, spravedlnost a obecně uznávané hodnoty nahradí mládí a krása. Že to v lepším případě dopadne prozřením a sebevraždou už víš. V tom horším člověk dožije jako samolibý sobecký všivák bez špetky ohledu a úcty. Takže mládí je z pohledu knížky krásné a zajímavé v tom, že člověk si hledá hodnoty. Dospělost je krásná v tom, že už ty hodnoty má a ví co znamenají. Zároveň knížka ukazuje, jak snadné je vydat se špatnou cestou.
Každopádně, moc jsi nerozvedl jak to mládí a užívání si vnímáš (jen je patrné, že rozhodně ne jako vymetání večírků a oddávání se alkoholu), takže těžko soudit, jestli neříkám něco s čím bys bezmezně souhlasil. : ))
Ale tak protože článek obecně nějak postrádá argumentaci a důkladnější vysvětlení tam ložených myšlenek, což není nutně špatně, omezím se asi pouze na to, že se mi osobně líbí (bez nějakého hlubšího opodstatnění) myšlenka:
"Člověk dospěje, až když si pořídí děti."
S tím definováním s tebou nesouhlasím.
A Obraz Doriana Graye :). Ano, samozřejmě, ale nechápej mě špatně. Já nesouhlasím s tím, co v knize dělal. Ale ta myšlenka, že je důležité užít si toho, co brzo odejde, je poměrně zajímavá.
Nejde o argumentaci, zadáním bylo zamyšlení, takže jde čistě o mé zamyšlení :D.
"Člověk dospěje, až když si pořídí děti." - Znám lidi, o kterých bych neřekl, že jsou "dospělí", přestože mají děti.
A proč s definováním nesouhlasíš? :)
Teď, protože nemáme definici zamyšlení, se neshodneme na tom, že když se chci zamyslet, očekávám, že to má hlavu a patu a nějakou argumentační linku.
A právě z toho plyne to, co mi na článku vadí, to protiřečení si. Na jednu stranu říkáš, že nikdy nedospěješ = jsi věčně mlád (alespoň duševně a poměrně dlouho fyzicky), a tak nemá smysl se starat o to, že ti něco uteče, protože rozhodně nejde - v tomhle pojetí - o nějaké krátké období.
Zároveň, když už připustíme, že čtyřicet+ let je krátké období, pořád nějak neříkáš, jak výjimečně a "užívačně" :D by měl člověk to mládí trávit.
K poslednímu: Vždycky jsou výjimky, ale jak jsem psal, jde o můj subjektivní nepodložený názor, který se mi líbí. Nemá smysl více řešit. :)
Z toho tedy plyne to, že se výsledku nedobereme. :D
Ale ono to nemá smysl moc řešit. V článečku jsem řekl vše podstatné. Jsou to moje názory, na to nepotřebuju přeci argumenty :). Když budu hlásat, že Mass Effect je největší blbost na světě, protože si to myslím, taky na to nepotřebuju argumenty. Prostě to tak vidím.
Copak existuje návod na "užívání si"? To je tak individuální záležitost, že si ani netroufám nic navrhnout. :)
Říct názor bez nějakých myšlenkových pochodů je v pořádku, ale nesmí se to nazývat zamyšlením nebo nedej bože úvahou. :) Asi tak. Kdyby bylo hned od začátku jasné, že to není zamyšlení, ale jen sdělení názorů bez ladu a skladu, snad ani nepíši komentář. :)
A jinak mě zajímala tvoje představa užívání si hlavně kvůli tomuhle:
"Jak se říká, mládí a krása jsou opravdu důležité, protože jednoho dne odejdou a už se nikdy nevrátí. A třeba bychom měli těchto faktů dbát a užívat si. Tady je ale problém, že to většina lidí chápe asi jinak, než já."
Vyznělo mi to tak, že to "jinak, než ty" platí k užívání si, protože jsi tomu věnoval v textu narážku o alkoholu. V takovém případě by text nabyl podoby "Já to dělám správně, ostatní špatně,". Ale zrovna tak to může být k dospělosti. Takže těžko soudit. Je možné, že jsem vybral špatnou variantu. :)
PS: I tak jsem radši, když lidi ví proč říkají, co říkají. A ještě raději jsem, když ví, proč se jim věc líbí nebo nelíbí.
Ale tak, asi věc názoru. :)
Copak jsem napsal takový nesmysl, že s tím máš problém? Copak ti to nic neřeklo? Asi jsem idiot, nebo nevím. Když budu mít názor, že červená je hezčí než modrá, taky ti to asi podložím argumentem.
Samozřejmě, že věřím v to, že mé názory jsou lepší než ty ostatních. TO přeci každý člověk. :) Ty jsi teď hluboce přesvědčen o tom, že jsem looser, který ničemu nerozumí a ty jsi mě strašně přechytračil. Jenže, kdo rozetne, kde je opravdu pravda. Každý má názor na svojí pravdu.
A k tomu užívání si. Většina mých spolužáků by definovala "užívání si" jako jeden nekonečnej mejdan, kde se bude chlastat a fetovat. A to neříkám s nadsázkou, opravdu toto je ta největší rozkoš, jakou dokáží popsat. A s tím se nestotožňuji. Mluvím o svém okolí, proto jsem napsal "jinak, než já". A není to snad v pořádku?
Každý člověk má přeci své hodnoty nastavené úplně jinde.
A rozhodně nesouhlasím s tím, že můj článek nemá hlavu a patu. Když si to přečteš pozorně, tak si možná uvědomíš, že tam je několik větví, které se postupně rozvíjejí do jednoho myšlenkového pochodu. Ta představa se utvářela s článkem. Každou větou jsem na něco přišel. A přesně to tam je. Vše to graduje v závěru, kde jsem to celé uzavřel. Nesouhlasíš se mnou a to je správně. Opět, každý máme své názory a nemusíme se vždy shodnout.
Já se třeba s mojí mámou nikdy neshodnu ve věci duchovním co se víry týče. A je to celé v pořádku.
Hh : ) Nemíchej prosím tě jablka s hruškama. Že se ti líbí modrá je něco jiného, než že se ti líbí hra. : )
Buď jak buď, nemám pocit, že bych tě přechytračil, ani se o to nesnažím, tak nevyšiluj. : )
A víš proč se o to nesnažím? Protože tohle je věc, která je pro mě nesmyslná:
"Samozřejmě, že věřím v to, že mé názory jsou lepší než ty ostatních. TO přeci každý člověk."
Naprosto uznávám, že jsou lidi co toho ví o věcech víc než já, že jsou lidi od kterých se dá učit, a kdo si to neuvědomuje, plácá nesmysly.
Prostě mi ten článek přijde nestrukturovaný, ve spoustě místech protiřečící si a jako úvaha prostě špatný. Je celé. S obsahem dílčích neutříděných útržků problém rozhodně nemám. : )
Nicméně, nemá očividně smysl tady něco zdlouhavě psát, protože nestojíš o nějakou kritiku, která by mohla vyvolat sebereflexi. (To bych doložil na tom, že odbíháš od tématu, urážíš a přetáčíš významy toho co píšu, a co je zdaleka nejhorší, vkládáš mi do pusy a do hlavy něco, co není mojí myšlenkou.)
Takže za mě konec komentování tohoto článku a vůbec asi i konec delšího vyjadřování se tady na blogu. Vždycky to končí nedorozuměním. *smutně krčí rameny*
Liki: Samozřejmě si říkám "Hele, ten Liki má v něčem pravdu", ale pokud si za něčím stojím, tak věřím, že ten názor je správný. Logicky, to bych si za ním nestál :). A to jsem tím chtěl říct.
Stojím o kritiku a beru to co jsi napsal, ale nevím co chceš. Beru tvůj názor, že s tím nesouhlasíš a říkám, že to může úplně každý. Ale evidentně to nezměnilo můj názor :). Toť vše. Co víc mám udělat? A neobviňuj mě z toho, že urážím. Na tvojí osobu jsem tu nikde nic nenapsal.
K žádnému nedorozumění nedošlo. Ty jsi řekl názor, já řekl názor. Já tvůj názor beru :). Ale od toho jsou to názory, že se rozchází. Ty říkáš, že můj příspěvek nemá hlavu a patu. Já si myslím, že má. To je přeci v pořádku. Uvidíme ohodnocení, když dostanu špatnou známku, tak ten problém bude asi ve mně :).
Rozhodně nechci, abys přestal komentovat, jsem za to moc rád.
Bedikk: Můžeš mi prosím říci, kde jsi vzal že definovat znamená omezovat? Podle mě to znamená spíše přesně určit.Likandro se tě snažil trochu nasměrovat, potenciál ten článek rozhodně má ale radím ti dobře - nedávej ho číst lidem ze třídy, s největší pravděpodobností by jsi z toho vyšel jako: jo ten moralisticky šprt :-)
Proč bych ho neměl dávat lidem číst? Že by poznali, jaký jsem? Oni to vědí, žijí se mnou. A berou mě tak.
Uvědom si, že celý můj příspěvek je o slovíčkaření. Snaž se podívat víc pod povrch. Samozřejmě, že když po tobě někdo chce, abys mu definoval hrnek, tak se o pokusíš. Pokusíš se mu ho popsat. Ale tím ten hrnek omezuješ. Dáváš mu určitý tvar, podobu, ale proč to? Není lepší věci přímo nedefinovat?
Kdybych po tobě chtěl, aby ses definoval, musel by ses omezit. Chápeš, co tím myslím? :)
Aha, no jasné...
Mě se nejvíce líbí tato část:
A přece se možná člověk stane dospělým přesně ve chvíli, když sám bude chtít. Když si sám uvědomí, že teď je možná ten pravý moment, kdy se cítí připraven na život. Možná když je člověk dostatečně obrněn proti vnějším vlivům, tehdy by se dal popsat jako dospělý.
-> To je opravdu výborné ... Moc se mi to líbí!
Dospělost je příliš dlouhá a opravdový život se skrývá v mládí
-> Každý svůj život prožívá jinak , což je přirozené ale omezovat pouze jednu etapu života nad ty ostatní mi přijde zbytečné - vždyť každá je jiná a nabízí nám zase něco trochu jiného...
Playman: :) Proti tomu nemůžu snad nic říct :).
"..má smysl být dospělý? Dospělost je příliš dlouhá a opravdový život se skrývá v mládí, přestože si to většina mladých lidí neuvědomuje"
Jde o to čemu říkáš opravdový život. Já myslím že být dospělý je docela príma, a že je v ní třeba míň bezstarostnosti a srandy nemusí být mínus; v určitém věku ti prostě dojde že to sice bylo super, ale že by od teď mohlo být zajímavé zas něco jiného.
Podle mě nestačí si jenom říct "jsem dospělý", ono to člověka prověří jestli se opravdu v konkrétních situacích jako dospělý chová.
Jinak zajímavé téma, líbilo...
Okomentovat