TOP10 filmů 2010

Začíná rok 2011, a je tedy ta nejvhodnější doba na různé rekapitulace. Však už to znáte, média ze všech stran chrlí spousty různých "TOP10" (většinou 10) žebříčků a stejně tak to dělají i blogeři. Už minulý rok jsem takový seznam TOP10 dělal a neopomenu ani tentokrát. Asi oba roky nedokážu porovnat, nadšený jsem byl minule, nadšený jsem i dnes. Utvořit seznam bylo poměrně těžké a navíc jsem pár perfektních snímků ještě neviděl, což je škoda, protože by mohly celým rozhodováním pořádně zamíchat.

10. Alice in Wonderland (Tim Burton)

Ve filmovém průmyslu často narážíme na situace, kdy se tvůrci rozhodnou vytvořit remake nějakého starého díla, či si prostě řeknou, že by bylo dobré nějaký námět (nápad, scénář) opět vytáhnout na světlo světa. A proč ne? Přiblíží tak film mladšímu publiku a častokrát se dočkáme i lepšího zpracování. Zrovna u Alenky bych neřešil, zda je nové zpracování lepší či horší, je prostě "Burtonovské". Hodně mě bavila pohádková atmosféra a naprosto famózně zvládnuté fantasy prostředí. Velkým plusem je samozřejmě i bravurní Johny Depp a Helena Bonham Carter.

9. Robin Hood (Ridley Scott)

A další předělávka. Tentokrát veskrze špatně přijímána, pro mě je ale Robin Hood jedním z filmů roku. R. Scott se pustil do něčeho, co umí nejlépe, už Království Nebeské od něj mám rád. Velkou radost mi udělalo i obsazení, protože Russell Crowe patří k mým nejoblíbenějším hercům. Legenda o Robinu Longstride byla tentokrát vyprávěná z trochu jiného pohledu, drsnějšího, a to mi sedlo. Vynikající film o neumírající legendě. Puntičkáři si na několika momentech možná smlsnou, ale já hodnotím zážitek z filmu. Navíc nejsem žádný historik a legendy také neznám dopodrobna, proto mi to asi ani nevadí.

8. Scott Pilgrim vs. the World (Edgar Wright)

Michal Cera je poslední dobou dost vidět a hlavní role v tomto snímku mu vyloženě sedla. Podivný nerd, hrající v rockové kapele, který navíc chodí se studentkou a jeho vztah je na úrovni žáka prvního stupně základní školy, se najednou ocitne v neuvěřitelně rychlém a nebezpečném světě nové přítelkyně, která je nejenom extravagantní, ale zároveň má poměrně prapodivnou minulost, ze které vzejde "liga ex". Scott si bude muset vybojovat místo po jejím boku a všechny předchozí přítele (a jednu přítelkyni) porazit v souboji. Celý film je laděn do perfektního komiksového stylu, přičemž je to celé říznuté hrami ze starých automatů. Hlavně zde jde o formu, ne o obsah. Pokud si toto připustíte, dostanete naprosto perfektní film.

7. The A-Team (Joe Carnahan)

Tato perfektní old-schoolová komedie je reinkarnací akčního seriálu z 80. let. Výbušná akce, spousta drsných hlášek a hlavně koňská dávka nadsázky. U tohoto snímku jsem se v kině doslova řezal smíchy, a kdyby mě děj natolik nezaujal, konec bych slyšel leda tak ze záchodků. Ano, mám pro vás jednu radu. Na podobný typ  filmu si rozhodně nekupujte tolik Coca-Coly, jako jsem to udělal já. Každý fórek bude pak hodně bolestivý. Naprosto mě překvapilo, že je dnes možné natočit akční komedii, která bude svým způsobem chytrá, chytlavá a bude stavit na filmech minulé generace. Opravdu mě to potěšilo a ač jsem nečekal příliš, dostal jsem pořádnou porci zábavy.

6. Green Zone (Paul Greengrass)

Matt Damon a Paul Greengrass se opět dali dohromady a natočili prvotřídní a hlavně autentickou akci, jenže tentokrát ne pod sérií Jasona Bournea, ale jako úplně samostatný snímek. Snad mi dáte za pravdu, když budu tvrdit, že tento film přináší svěží pohled na současné světové problémy. Ukazuje nám moderní bojiště a upozorňuje na různé hrozby. Nejedná se tak o pecku, která by se líbila úplně každému, ale rozhodně má co nabídnout a odvádí skvělou práci.

5. Shutter Island (Martin Scorsese)

A jsme v první pětce. Leonardo DiCaprio se tentokrát dostal na tajuplný ostrov, kde se tak trochu zamotá sám do sebe. Shutter Island je naprosto prvotřídní thriller, po jehož shlédnutí máte pocit, že i vy jste možná trochu blázen. Co se týče příběhu, tak prvotní (popis + trailer) nastínění je jen zlomek toho, co se chystá odehrát a film přináší takové zvraty, že jen udiveně budete koukat. Když k tomu přidám výbornou atmosféru (nejen dobovou) a herecké výkony, obzvláště pak mnou oblíbeného DiCapria a Kingsleyho, mám vynikající kousek, který na první shlédnutí naprosto upoutá. V kině jsem se naprosto náhodou potkal se svým kamarádem, který mi po představení říkal, že kdyby film trval ještě o kousek déle, zavře se do nějaké místnosti a hodně dlouho nad sebou bude přemýšlet. Ta paranoidní atmosféra opravdu funguje.

4. Tron: Legacy (Joseph Kosinski)

Nový Tron je hodně rozporuplným snímkem, vždyť jsem o něm nedávno psal. Ačkoliv se na něj spousta lidí dívá s ohrnutým nosem, mně doslova vzal dech. Mluvím hlavně o audiovizuální stránce, ta mě natolik uchvátila, že jsem toto volně navazující pokračování zařadil mezi mé TOP. Někteří z vás se asi opáčí, že děj je totálně stupidní, ale nemohu souhlasit. Čekal jsem, že bude hloupý, ale nakonec mě překvapil. Samozřejmě, za 300k doláčů se nějaká ta klišé musí objevit, ale s přihlédnutím... však to znáte :).

3. Jak vycvičit draka (Dean DeBlois, Chris Sanders)

Konečně nějaký animák. Je to trochu k nevíře, když za nejlepší animák roku nevyberu film od Pixaru, ale DreamWorks se s tímto snímkem neuvěřitelně vytáhl. Viděl jsem ho již několikrát a ten roztomilý obličej dráčka stále nemůžu dostat z hlavy. Obzvláště u scény, kde mu Škyťák podává rybu. To si prostě člověk musí říkat: "AAAAAAAWWWWWWWWWWWWW CUTE!" Pokaždé mám pocit, že musím okamžitě vyběhnout ven a nějakého si taky najít, ale bohužel je to 'jen' film. Celý design a zápletka se mi neuvěřitelně líbí. Pokud bude kvalita dalších filmů od DW vypadat takhle, máme se na co těšit.

3. The Social Network (David Fincher)

Film o Facebooku. Ano, tím vlastně toto biografické drama je. Je ale také něčím mnohem větším. Ukazuje příběh o klukovi, který se tak moc snažil prosadit, až se mu to povedlo. Chytrá okecávačka, ano, tím tento film je. Je dnes vůbec možné někoho zabořit do sedaček natolik, že zapomene jíst popcorn? Minulý rok se mi to stalo u District 9 a tentokrát u The Social Network? U filmu, kde není vlastně žádná akce? Ačkoliv jsem myslel, že to není možné, David Fincher to dokázal. Těchto filmů není moc, ale The Social Network je výjimečný, neuvěřitelně zábavný a promyšlený.

2. Kick-Ass (Matthew Vaughn)

Oproti předchozímu místu zde máme luxusní komiksovou rubačku, která leckoho překvapila. Komiksové adaptace mám rád, ale Kick-Ass řadím ze všech nejvýš. Musím se přiznat, že jsem tento komiks nečetl a možná o to víc jsem z filmu nadšen. Vynikající je téměř každá sekvence, výběr postav i soundtrack. Hodně mě pobavila aférka, kdy o film žádné studio nemělo zájem. Když ale M. Vaughn začal točit na vlastní triko a na Comic-conu pustil ukázku, strhla se lavina a všichni nadšeně křičeli, že se jedná o největší pecku 2010, hned začaly chodit nabídky. Člověk asi musí trochu riskovat, zrovna u tohoto snímku se to povedlo. Nadsázka, rychlé tempo a vynikající Hit-Girl jsou jedním z nejsilnějších komb tohoto roku.

1. Inception (Christopher Nolan)

Pokud sledujete filmovou scénu, určitě jste si všimli, jak to má Nolan postavené. Hodně se předvedl u prvního Batman Begins, přičemž druhý díl The Dark Knight patří mezi nejlepší filmy vůbec. Mezi těmito batmanovskými filmy si ale dává přestávku a točí nějaký jiný film, který má být původně komornější a ne tak nákladný. To se mu už podruhé nepovedlo. Inception je také tímto 'předělovým' filmem, ale opět stál ohromnou spoustu peněz a dokonce se mluví o filmu desetiletí. Co se asi děje, když spíte? Je to jenom 'vaše místo', kam nikdo nemůže? Přesně tyto otázky si toto špionážní scifi klade. Pro mě zážitek roku, možná nejlepší film vůbec... 

Závěrem jen dodám, že na rok 2011 se opravdu těším. Snad mě potěší, jako to udělal tento. Pokud si chcete připomenout nějaké zajímavé filmové scény, pusťte si tento sestřih od Keese van Dijkhuizena (Cinema 2010), je opravdu výborným střihačem a jedním z největších talentů vůbec. Tento rok se mu opět velmi vyvedl, snad až na poslední část videa, která mi ne a ne sednout. BTW všimli jste si, že je zde 11 filmů? GEZUS!

PF 2011

Všem přeji krásné prožití svátků vánočních a šťastný nový rok :). Doufám, že si tento svátek užijete po svém a rok 2011 se vám vydaří ještě víc, než ten letošní :). Místo klasického obrázku nebo přáníčka jsme se rozhodli (s klukama z Fiolasoftu) vytvořit takovou hříčku. Snad se vám bude líbit :). 

Stáhni

Tron: Vizuální orgie

Co tak stíhám sledovat recenze a divácké ohlasy, volné pokračování Trona na tom není vyloženě špatně, ale o čistě kladných reakcích se mluvit také nedá. Otázkou ale zůstává, zda je film tedy spíš dobrý nebo špatný. Přiznám, že když jsem šel o víkendu do kina, trochu jsem se bál, že příběh vůbec nedopadne dobře a půjde o další "vymytou" blbost. Bál jsem se, že vizuál nezabaví na celou dobu a strachoval jsem se, že mě Daft Punk zklamou. 

Zbytečně. Tron se obsahem možná nevyrovná původnímu snímku, ale přináší naprosto neuvěřitelné vizuální orgie. Možná to někteří nebudete prožívat jako já, přeci jen je toto můj obor, ale design VŠEHO je naprosto geniální. Možná to zní trochu nadneseně, ale je tomu tak. A není to jen pojetí celkového vizuálního zážitku, ale nádhera se skrývá i v detailech, které jsou na každém kroku. 

Hudba je kapitolou sama o sobě. Lepší soundtrack jsem dlouhou dobu neslyšel. Daft Punk opět zazářil a ukázal, že se dokáže někam posunout a zkoušet nové věci. Kombinace elektra a orchestru je famózní. Je pravda, že vizuál s hudbou mě nadchl asi víc než samotný obsah filmu. Ten bych ale rozhodně neshazoval, má co nabídnout a sice se občas ukáže nějaká "fakt drsná" hláška, ale to ve filmu za 300 mil. prostě být musí. Další vadou na kráse je CGI Jeff, který působí plastově. A i přes pár menších klišé musím všem Trona vřele doporučit. Je to zážitek. 

Mistrovství Čr v CS:S, aneb jak to bylo

Do svého blogu na Zingu jsem popsal finále z turnaje v CounterStrike: Source. Nebylo to úplně podle fair-play, ale více v článku. Alespoň jsme v Top10 z nějakých 70 týmů :).

Kvalifikace CSS - Liberec

4events.cz pořádají Mistrovství škol České republiky v Counter Strike Source. Kvalifikace probíhala v několik městech a jedním z nich byl i Liberec. Řekli jsme si, že to zkusíme, ale nějak jsme to vážně nebrali. Šli jsme tam s tím, že nepostoupíme, ale uděláme si z toho alespoň srandu. I přesto jsme párkrát potrénovali. Nakonec to dopadlo tak, že jsme postoupili a to naprosto neuvěřitelným způsobem. Nepřátelé nás ani jednou neporazili. 

Tento první turnaj probíhal mezi 4 týmy (v Liberci), každý zápas na dvou mapách po deseti kolech (málo času). Ačkoliv jsme si nevěřili, dokázali jsme zahrát perfektní zápasy a každou mapu jsme vyhráli. A naprosto nejlepší bylo finále, které jsme dali bez ztráty květinky, jakože 20:0. A přitom byli asi nejsehranější z těch ostatních týmů. 

Předpokládám, že v Praze už to tak snadné nebude, ale pokud ještě potrénujeme a budeme se snažit, něco uhrajeme :). Teď jsme ukázali, že týmová hra a nějaká taktika nám problém nedělá. Uvidíme už ve středu :). Článek o našich zápasech najdete zde, ale pozor, číst s nadsázkou :D.

Michelangelo Vídeň

Trochu s prodlevou, ale stejně stojí za pár řádků. Před nedávnem jsem navštívil dvě výstavy ve Vídni. Jednu v Albertinu, druhou v Kunsthistorisches Museum. Někteří jste možná zaznamenali, že v Albertinu probíhá výstava Michelangela, ale nejen jeho. Vedle stálé výstavy se galerie ještě může pyšnit Picassem a Kentridgem. Michelangelo byl samozřejmě úžasný, jeho kresby jsou prostě perfektní a hodně inspirativní. Jak víme, malíř nebyl a proto nemá o jeho malbách moc smysl hovořit. Ano, nejsou špatné, ale v jeho době narazíme na mnohem lepší malíře.

Za to nechápu, jak vedle umělce, jakým je Michelangelo, může stát Picasso. Výstava o poschodí výše a o hodně úrovní níž. Chápu, že Picasso ve své době přinesl něco odvážného, nového, ale je zde pro to nyní prostor? Nejvíce mě naštvalo, že nebyla ukázána ani jedna jeho ranná práce. Doba, kdy tvořil opravdu dobré realistické malby, doba kdy byl na škole se přeskočila a záběr byl pouze na jeho "abstrakce". Nesmyslné tvary, až odpudivý výběr barev, kvantita a stereotyp... jeho výstava byla ztrátou času, protože jsem měl na celou galerii pouhé 3 hodiny a ještě mě čekal Kentridge, který mě neuvěřitelně překvapil. 

William Kentrigde byl pro mě umělcem neznámým a jeho audiovizuální tvorba mě až nečekaně nadchla. Skvělé nápady kombinované se zajímavou hudbou a poutavým zpracováním. Některá videa jsem musel přeskočit, abych stihl alespoň ty nejzajímavější (kupříkladu promítání shora na kulatý stůl mě fascinovalo). I jeho kresbičky mají co do sebe, ale hlavní je audiovizuální tvorba, alespoň z mého pohledu. 

Druhá výstava v Kunsthistorisches Museum, které bylo inspirací pro závěrečnou misi Mafie, byla obecně zaměřena na malbu, a tak jsme mohli vidět díla od Dürera, Rembrandta, Rubense, Lucase Cranacha, Carravagia nebo třeba Velázqueze. Umělců tam bylo opravdu hodně, sbírka je velmi rozsáhlá a rozhodně stojí za pozornost. Je to veliký rozdíl, když koukáme na díla v učebnici, a když se před ně můžeme postavit. Víc takových výstav :).