Rating, dnes už skoro všudypřítomný, se objevuje u her nebo filmů a já se ptám, dodržovali jste to někdy? Samozřejmě, u her se jedná jen o upozornění a žádný zákon nenakazuje vydavatelům značkovat své hry Ratingem, od nějaké společnosti. Jednou z takových společností je například PEGI (Pan-European Game Information). Vydavatelé pak poslušně natisknou barevný štítek s číslem na obal a jsou téměř z obliga.V poličce mám hned několik her s razítkem "18" a nikdy mě nenapadlo je nehrát. Přestože mi 18 ještě nebylo (až v Srpnu), Mass Effect a Dragon Age si rád zahraji. To jsou hry, kde tu hranici nevidím. Nenašel jsem důvod, proč je doporučený věk 18+.
Zato Kick-Ass, na který do kina pouštěli od 15, bych já sám orazítkoval na 18+. Velmi silně, ten film byl hodně brutální a surový. Zpět ale k věci. Kolikrát jste šli do kina a bylo vám méně, než od kolika pouštěli? Za nějaký ten měsíc mě to už vůbec nebude trápit, ale stejně mě to zajímá. Docela milé bylo i právě kupování lístků na Kick-Ass, kdy se na nás (já a Káťa) prodavačka podívala a opatrně se optala, jestli nám už opravdu bylo patnáct. Široký úsměv vše vysvětlil :).
2 komentáře:
No, ono je spíš smutné, že rating 18+ je jen za sex - a kolikrát tam do té škatulky spadne i něco nevinného, něco co vyjadřuje lásku, teď nemyslím péčko.
To mi často trochu vadí. Je film, v jedné scéně se tedy vášnivě milují, scéna je trochu delší, holce jsou vidět bradavky a už má 18+.
Přitom sex od 15 mít můžu, tj. vím, a měl bych vědět, o co při tom jde. Je tedy nesmysl zakazovat mi se na to dívat.
Na vraždění motorovou pilou a další násilné libůstky se pouští od 15. Takže projev něčeho do určité míry kladného 18, negativní 15. Takhle mi to občas přijde :D Ale takhle je to nastavené i ve společnosti. Dát si na veřejnosti pusu, to je špatné. Ale když někdo někoho zmlátí, tak se nad tím kolikrát skoro jenom mávne rukou.
Každopádně jako malý jsem byl na Dni nezávislosti, to mi mohlo být asi 8? Film byl od 15. Ale tak, byl jsem tam s rodiči. :D
No a pak jsem chtěl jít na Kruh 2, ten byl od 15, což by mi tehdy bylo až tak za dva měsíce. Nj, za ty dva měsíce se toho hodně změní :D Hlavně, že jsem tou dobou viděl krom animovaných japonských všechny co do té doby vyšli (Tj. hrané japonské, hraný americký + jsem měl přečtené knížky) :D Když jsem to pak viděl až jako šestnáctiletý na DVD z videopůjčovny, tak jsem se jen usmíval, protože hůř uvařený "horor", který by se tvářil vážně, jsem snad neviděl.
Když jsem se musel dívat na Rudou Sonju teď asi 4 roky zpátky kolem 11., protože běžela jako film který tedy pro děti není, tak jsem se taky musel skoro smíchy obracet. Přitom jsem to jako malej mohl vidět třeba 2x do týdne :D To mě prostě dostalo. A babičku tehdy taky.
Prostě rating má svoje chybky...
Naprosto souhlasím! Spousta věcí je dle mého otočených. Zatímco na opravdu drsné násilí se pouští i děti, tak na úplně normální součást sociálního života se pouští od 18. A může to být pouze chvilka, ale stejně už je to problém.
Okomentovat