Je studentská licence opravu studentská?

Na nový balíček Creative Suit 5 jsem se opravdu těšil. Vůbec jsem nepočítal se studentskou licencí hned po uvedení klasické verze. Zde tedy musím českou pobočku Adobe (Amsoft) pochválit. Hned na to jsem byl ale vytočen. Cena se krapet zvedla* a dle mého se to už nedá nazvat studentskou licencí. V roce 2008 studentská licence pro Adobe Design Premium CS3 stále přesně 2.500Kč. Nyní stojí stejná licence pod balíčkem CS5 rovných 10.000Kč. Uznejte sami, že rozdíl je opravu veliký. 

Nevím, jak jsou na tom ostatní studenti, ale platit takovou částku je pro mě nyní skoro nemožné. A to mám štěstí, že bydlím doma a nemusím řešit byt a obdobné problémy. Kdybych si měl spočítat výdaje studenta, který bydlí od rodičů, dostanu se k částce 7-8 tisíc za měsíc, když si utáhne opasek. Pakliže nějakou část dostane od rodičů a na zbytek si musí vydělat brigádou, jak má dát dohromady dalších 10 tisíc na licenci, která ani neslouží ke komerčním účelům?

Moje stanovisko je takové, že nyní nemohu upgradovat, protože na to jednoduše nemám. A na prázdniny mám naplánované další výdaje (řidičák atd.), takže si musím vystačit se svojí 'starou' CS3, přestože mě nové funkce opravu lákají. Škoda.

EDIT: Amsoft se pyšní faktem, že nové produkty CS5 jsou o 30% levnější než anglické a předchozí verze. To je sice pravda, ale zapomněli uvést ten fakt, že nové studentské licence jsou ještě dražší, než předchozí CS4. Master Collection CS5 si podražila o 3.000Kč oproti CS4. U ostatních produktů je rozdíl okolo 1-2 tisíc.  

*pozn.: studentská CS4 stála obdobně, co nyní stojí CS5

Próza Karla Hynka Máchy

//náhled//

Konečně jsem po týdenní přípravě dodělal sazbu a ilustraci této "knihy". Jako ukázku sazby jsme měli udělat 2 dvoustrany.Texty nemusí být kompletní, nezáleží na nich. Ilustrace jsou asi slabší, ale přežít se to doufám dá :). 

Stažení PDF souboru se vším.

Trochu jinak

V podstatě jsem nějak předělal pána z předchozího postu. Samozřejmě jsem stihl pokazit další věci :D. Snad je ani nebudu jmenovat. :)

Malba v PC

:/ Fuj. Že to nebude sláva jsem tušil, ale dopadlo to opravdu špatně. Problém je už v základním náčrtku, kdy jsem si nějak pozdě všiml (po nabarvení a teď už není síla to opravovat, snad jindy), že jednu ruku mám debilně velikou, nohy trochu krátké atd. O zpackané hlavě nemluvě. Nicméně, stejně to sem dám, přestože bych to nejradši už nikdy neviděl. Další problém je v tom, že vlastně vůbec nevím jak správně kolorovat. Prostě mi to nejde, nevím jak. Nejlepší by bylo mít kamaráda, který toto ovládá. Tak jsem se už naučil spoustu věcí, prostě jsem pozoroval lidi při práci :). Bude mě stát ještě spoustu potu a krve, než se to možná někam dostane. A prozatím zůstanu u ruky a na PC se vrhnu o dost později.

EDIT: Upozorňuji, že dole má mít boty, abyste si nemysleli, že jsem takto znetvořil nohu :D.

(Pro lidi se slabším žaludkem a umělce na krapet vyšší úrovni nedoporučuji zvětšovat :D)

Kreslím

Poslušně hlásím, že stále žiju a kreslím. Před pár dny jsem se konečně pustil do kresby postavy, tak se do toho nějak dostávám. Docela se mi to hodí, protože právě máme klauzurní práce. Za úkol jsme dostali vytvořit nějaké ilustrace pro knihu od Máchy. Uvidím jak to dopadne, snad to bude 'publikovatelné'. :o)

Existuje řešení jakéhokoliv extremismu?

Psal jsem teď jedno celkem zajímavé zamyšlení do školy, tak se podělím:

Extremismus není řešením ničeho. Spousta lidí však věří, že jejich myšlenka, mimo standardy společnosti a etiky, je ta pravá, a snaží se ji prosadit většinou násilným způsobem. Tak by se vlastně dal definovat extremismus, ale co to je? Co se za tímto pojmem skrývá?

Když se řekne extremismus, většina lidí si asi představí skupinku neonacistů, což jistě může být zářný příklad, ale co zbytek? Co vlastně tato skupinka chce? Co je její konkrétní náplní? My vlastně neznáme jejich přesný obsah a ani nevíme, čeho chtějí dosáhnout. Střední proud společnosti jednoduše zhodnotí, že chování těchto subjektů spadá do vymezených kolejí extremismu.

Orgán našeho státu, Ministerstvo vnitra České republiky, každoročně sleduje stav extremismu a dokonce vydává zprávy. Pokud se chceme dozvědět o těchto skupinách více, je dobré začít právě zde. Většinou se stejně budeme zabývat pouze lidmi, kteří nás obklopují a bezprostředně ohrožují.

A nyní nastává otázka, jak chceme řešit něco, čemu vlastně plně nerozumíme? Extremismus jako takový je přeci jen nějaká idea, která shromažďuje lidi. Ta idea se vyhýbá běžnému myšlení, ale stále je to pouze myšlenka. Tu zakázat nelze. Samozřejmě je tu druhý pohled na věc, kdy extremismus nemusíme sledovat, dokud existuje pouze jako výmysl a bát se máme ve chvíli, když lidé začnou zasahovat do práv ostatních.

To už pak ale nezáleží na tom, zda se o extremismus jedná nebo ne. Kdykoliv je omezována svoboda jedince, někde se stala chyba. Ať už ve fungování společnosti, nebo se prostě lidé nejsou schopni respektovat navzájem. Vždy je to ale problém.

U Topolů

Dostal jsem nabídku na tvorbu vizuálu pro jednu pražskou hospodu U Topolů v Dejvicích. Pro začátek potřebovali vytvořit logo. S tím, že by možná přistoupili i na změnu názvu, ale jelikož hospoda stojí už 50 let, tak mi to přišlo hloupé. Trochu byl problém s těmi topoly. Co s topolem? Zkusil jsem to tedy vzít jednoduše. Stylizovaný topol je pro mě prostě čára. Hmm, co dál? Hospoda, co je v hospodě s čárou? Pivní lístek! Zkusil jsem dát čáry na pivním lístku dohromady s topoly a nějak ve zkratce to vyjádřit. 

La Putyka

Ano i ne. Nebudu mluvit o nějaké hospodě, ale o divadelním představení v La Fabrice (příhodné), které se jmenuje právě La Putyka. A ano, je z hospodského prostředí. Proč ale divadlo? Proč teď? Do divadla chodím poměrně často, ale nikdy (tuším) jsem o tom nepsal. Zrovna včera jsem byl na Ypsilonce (Lábus a spol), vystoupení se mi líbilo, ale Putyka je úplně něco jiného. 

Spíš taneční vystoupení než divadlo. Občas mi to skoro připomnělo cirkus. Celé vystoupení začínalo vstupem do sálu, kdy účinkující už dávno byli na místech a opilci pospávali na stole. Na začátku hospodský rozdal basu piv mezi publikum, zakřičel si na nás "Co, že mu to otravujeme takhle po zavíračce" a pak přišla první akce. Kapela (v čele s Vojtou Dykem a Prachařem) se pořádně rozjela, v podstatě hráli variace na známé písničky a asi hlavním tématem byla předělaná 'Když máš v chalupě orchestrion, tak máš orchestrion' a musím uznat, že hudba mě opravdu nadchla. Dva opilci se zvedli a začali předvádět doslova cirkusová čísla. Vše ale mělo svůj smysl. 

Celá hra vyjadřovala dění v hospodě, snažila se vyjádřit, proč je to tak příjemné místo a co vše se tam dá dělat. Mluvil v podstatě jen hostinský, ostatní se vyjadřovali tancem, který byl někdy dost zábavný (ve smyslu různých triků, salt a otoček), jindy se podobal třeba baletu a nakonec došlo i na parádní trampolínové pojetí vášně, touhy, svádění. Mělo to jiskru a vtip! Nic tam nebylo navíc a ta hodina a půl utekla neuvěřitelně rychle. Nadšený jsem opravdu byl. Vyhnu se popisování jednotlivých obrazů, jen vám něco doporučím. 

Pokud se vám dostanete příležitost na představení zajít, určitě neváhejte. Bývá vyprodáno i rok dopředu. Naštěstí jsem se přes známého (hraje v Dejvickém divadle) dostal a při další příležitosti půjdu znovu. Opravdu to stojí za to. 

Rating, kdokdeco?

Rating, dnes už skoro všudypřítomný, se objevuje u her nebo filmů a já se ptám, dodržovali jste to někdy? Samozřejmě, u her se jedná jen o upozornění a žádný zákon nenakazuje vydavatelům značkovat své hry Ratingem, od nějaké společnosti. Jednou z takových společností je například PEGI (Pan-European Game Information). Vydavatelé pak poslušně natisknou barevný štítek s číslem na obal a jsou téměř z obliga.

V poličce mám hned několik her s razítkem "18" a nikdy mě nenapadlo je nehrát. Přestože mi 18 ještě nebylo (až v Srpnu), Mass Effect a Dragon Age si rád zahraji. To jsou hry, kde tu hranici nevidím. Nenašel jsem důvod, proč je doporučený věk 18+.

Zato Kick-Ass, na který do kina pouštěli od 15, bych já sám orazítkoval na 18+. Velmi silně, ten film byl hodně brutální a surový. Zpět ale k věci. Kolikrát jste šli do kina a bylo vám méně, než od kolika pouštěli? Za nějaký ten měsíc mě to už vůbec nebude trápit, ale stejně mě to zajímá. Docela milé bylo i právě kupování lístků na Kick-Ass, kdy se na nás (já a Káťa) prodavačka podívala a opatrně se optala, jestli nám už opravdu bylo patnáct. Široký úsměv vše vysvětlil :).

Kick-Ass

FUCKING AWESOME! Takto by se dal shrnout tento skvělý film. Opravdu, do kina jsem šel natěšený z reakcí a trailerů. Někdy odcházím zklamaný, jako například z promítání Terminator Salvation. Ne však zde. K-A je prostě úžasná podívaná. Že půjde o drsnou akci jsem věděl. Čekal jsem, že si tvůrci nebudou brát servítky, ale toto? 

Wow! To jsem nečekal. Nemám rád nechutné filmy (SAW a spol), ale surovost mi nevadí. Rozhodně ne zde, když si k tomu přičteme perfektní efekty, akční střihy a luxusní soundtrack ... dostáváme výborný snímek, který nesmíte minout. Nebudu zde prozrazovat příběh, jelikož je trochu jiný, než nám říká trailer. Zkrátím to, herecké výkony jsou hodně dobré, malá Hitgirl exceluje a rád jsem se koukal i na Nicolase Cage alias Big Daddy. Opět film, který mu sedl. Co dodat? Todle musíte vidět! 

Předposlední Přání!

HAHA! Vtipný, co? Jenom bych rád ohlásil, že na hře opět pracuji. Dnes jsem rozdělal systém válčení. Už lze cvičit vojáky, kteří se hromadí ve městě. Funguje mi i rozdělování obrany/síly atd. Ještě než udělám tahání vojsk po mapě, tak musím konečně zapracovat tahový systém kroků. Ten jsem si už rozpracoval a dodělám ho až si nad kód opět sednu. Další věcí je fakt, že už máme skoro všechny budovy :). Jako obrázek přidávám rozpracovaný pahorek s hradem, který se třeba použije do nějakého artworku. Opravdu je rozpracovaný a dělá na něm Last :).

Prodá se hra?

Zajímalo by mě, jakým způsobem dobře prodat Indie hru. Jak až moc musí být kvalitní? Možná je to spíš o originalitě. Dnes jsem si pořídil za pár dolarů (cena byla volitelná) balíček pěti super Indie her. World of Goo, Aquaria, Gish, Lugaru, Penumbra. To vše se schovávalo v balíku, který autoři vypustili na internet za volitelnou cenu. To znamená, že za hry můžete zaplatit třeba jeden dolar, ale klidně jich můžete dát i tisíc. 

Když se koukám na čísla, autoři už vydělali 500,000 dolarů (za tuto akci), přičemž peníze poslalo nějakých 58,000 lidí. To je skvělé číslo, obzvlášť u her, které jsou už několik let staré. Rozhodně se mi tento způsob prodeje líbí. Když každý zaplatí jeden dolar, autoři budou stále v plusu, nic neprodělají. Je ale jasné, že se asi nevyplatí tento systém nasadit hned po vydání. To tuším zkoušela Sega (?) a moc se to nepovedlo. Navíc, tam nešlo o Indie hru, ale na tom nesejde. 

Hodně by to chtělo sledovat, o jaké hry je dnes zájem. Rozhodně bych se nepouštěl do nějakých 3D FPS projektů atd. To nemá smysl, každý si raději crackne nějakou pořádnou hru. Je to sice smutné, ale je to tak. Hodně možná dělá STEAM, lidé vidí novou slušnou hru a nedělá jim problém poslat těch pár eur. Navíc, elektronických peněz si lidé méně váží a více šetří bankovkami. Abych se ale někam dostal, já osobně vidím v Indie hrách veliký potenciál a nebál bych se zkusit v budoucnu nějaký počin prodat. Co chci ale slyšet, je váš pohled na věc. 

Indian #72

Další díl, kde jsem se objevil. Tentokrát na moderátorském postu vedle Gelua. Musím říct, že mě to hodně bavilo a z ušlápnutého začátku jsem se ke konci trochu rozjel. Koho by to zajímalo, koukněte zde: http://www.indian-tv.cz/porad/indian-72-94/

Sušák

Návrh přední obálky školního časopisu o designu a dalších věcech. 

Pravá je todle!

Škola, tak trochu z druhé strany

Asi nemá moc smysl mluvit o současných problémech ve škole, které sice jsou, ale v porovnání s následujícím textem je hravě přeskočím. O čarodějnicích jsem měl tu možnost opětovně s kamarádem sednout na čistý vzduch a probrat spoustu událostí, které za to stojí. Ať už se jednalo právě o školu nebo o politiku, vztahy, přátelství, problémy v rodině, světovou ekonomiku a další témata, vždy si člověk uvědomí, že tu není sám a těch názorů je veliké množství. O jednotlivých tématech možná jindy (docela mě láká udělat si menší seriál o současném dění), dnes mě zajímá právě ta škola. 

Hádáte správně. Střední školu vynechám a začnu u vysoké. To je totiž problém. Řeším v celku jednoduchou otázku, jít či nejít. Faktem ale je, že to tak snadné není. Je tu spousta pro a proti. Bohužel proti je více, ale všechny klady jsou natolik zásadní, že je nemůžu přehlížet. Mám okolo sebe několik lidí, kteří vysokou nemají. Někteří z nich se teď honí, aby si ji dodělali. A to čistě kvůli nějakému papíru s razítkem. Jiní ji vůbec nepotřebují, jsou v životě úspěšní, mají práci a rodinu. Někteří tu práci mají lepší a žijí si celkem nad poměry, jiný přežívají, ale špatně se doslova nemají.

Někteří z vás asi vysokou mají (nebo ji právě studujete), a teď jen kroutíte hlavou nad tím, proč bych nechtěl jít. Je to celkem snadné. Jedna z věcí je, že stále nemám vybraný obor. Mám několik rozjetých kolejí, všechny mě baví, ale nejsem schopen si vybrat. Někteří už asi hádáte. Tou první je jednoznačně nějaká výtvarná činnost. Ve své podstatě se jedná o tvorbu grafiky. Toto je obor, kde bych byl schopen téměř hned začít pracovat a zkušenosti bych sbíral časem. Když jsem byl pozorovat práci na VŠ, zklamala mě úroveň. Možná je to tím, že české školství celkem zaostává (oproti Americe je to však stále super). Kdybych na takovou školu šel, pravděpodobně bych se nic nového nenaučil. Co by mi škola dala, jsou příležitosti. Pravděpodobně bych se podíval do světa. Asi bych se dostal k netradičním věcem, které bych v práci nezkusil. Ale za cenu toho, že ztratím několik let (!!!) svého života. Pokud jsem na škole, která mi nic razantního nedává, je to ztráta času. Ano, potřebuji rozvíjet fantazii, otevírat nové cesty atd. To vše ale lze mimo školu. 

Druhou cestou by mohla být žurnalistika. Práce pro několik internetových magazínů a hlavně pro Indiana mě natolik vycepovala, že jsem nyní snad už schopný obstojného projevu. Tématice, které se věnuji, už výborně rozumím a zkušenosti nějaké mám. Ne, opravdu nerad se chválím, takže toho už nechám. Ale věřím, že tímto směrem mám rovněž dobře nakročeno. Kam se tedy vydat? A to je pouze první problém.

Druhou věcí je čas. Já vlastně nevím, jestli mi škola přinese tolik, abych v ní strávil 3-5 let. Nakonec toho můžu litovat. Můžu litovat toho, že jsem šel nebo i nešel. To dnes ale nevím a čas běží. Třetí ročník pro mě už skoro končí. Čtvrtý uběhne rychle a já nemám už snad ani půl roku na rozmyšlenou. Určitě ještě navštívím několik ústavů a budu hodně dlouho přemýšlet, dnes ale nevím. V této chvíli je pro mě VŠ pouze papírem. Ano, ten je evidentně dost důležitý. Otázkou zůstává, jak to bude za pár let. 

Get retarded?