Otevřete si Google a do vyhledávače napište Adolf. První odkaz je na Adolfa Hitlera (samozřejmě), druhý na Adolfa Loose (kdo to kurňa je?) a pozor, hned třetí odkaz vám ukáže jméno geniálního českého malíře a výtvarníka Adolfa Lachmana. Tak to byl takový úvod (mimochodem vtípek, který si náš učitel nemohl nechat pro sebe), který neznačí nic jiného, že Lachman je poměrně veliká ikona českého umění.
Dnes jsem byl na přednášce, kde se Lachman prezentoval. Nebyl sám, byl tam ještě jeden člověk, Jiří Grus. Jen teda řeknu, že je taky výborný, práce má skvělé, ale Lachman zde byl pro mě hlavní. Celou akci dal dohromady náš učitel, protože s oběma umělci chodil na akademii a on sám je taky poměrně kapacita.
Ale k věci. Lachman, asi jako každý, začínal v kresbě, kterou si velmi oblíbil a vrací se k ní neustále. Zároveň je fascinován stroji, příšerami, militarismem, destrukcí a podobnými věcmi. S tím se nese to, že se na střední škole začal dostávat do malby a tvořil různé kompozice trubek, hadic atd. Šlo mu o realističnost, plasticitu a vyžíval se v destrukci. Například tvořil postavičky, které napouštěl tekutinou, házel s nimi o zeď a pozoroval, jak se 'rozprsknou'. Nebo vymodeloval věrné postavy, udělal i vnitřnosti, a pak je ničil, řezal, píchal do nich a následně pozoroval, které orgány zasáhl. Byl to celkem hračička.
Obliba v trubkách a strojích mu zůstala do dnes. A vlastně tyto malby mu zajistily vstupenku na akademii. Miloval prostor a tvořil různé odlitky, komponoval předměty atd. Jeho první práce spojená s počítačem přišla s nabídkou od studia Black Element Software (nejsem si úplně jist, jak to bylo) a později pracoval pro Mindware Studios na artworcích do hry Painkiller, Painkiller Overdose a Dreamkiller. Pořádně se dostal k počítačové grafice, kdy si nejprve vše kreslí v ruce, naskenuje a ve Photoshopu pomocí textur a štětců upracuje. Vznikají tak skvělá díla.
Abych se ale konečně dostal k tomu nejhlavnějšímu. Machinarium. Skvělá hra od českého studia Amanita Design, jehož je Lachman členem. Na hře nepracoval od začátku, ale zapojil se někde ve čtvrtině práce, grafika už tedy byla rozjetá a on měl navázat. V tom byla ale obtíž. On je perfekcionalista, dělá dokonalé věci a grafik před ním je úplně jiného rázu. Grafika vypadala infantilně, dětinsky a úplně jinak než by Lachman chtěl. Snažil se, ale do tohoto stylu se dostat prostě nemohl. Až jednou vzal tužku do levé ruky a hle, najednou to šlo! Tato historka mě osobně dost pobavila. A musí se nechat, že Machinarium je opravu umělecké dílo. Navíc v robotím světě se musel Lachman doslova vyřádit, když ho tak miluje. Kdo hru ještě nehrál, určitě o dost přišel a měl by to ihned napravit. Na Steamu je za pár dolarů :).
2 komentáře:
Slyším o něm prvně, ale asi je fakt šikovnej ;)
asi borec
Okomentovat